Revize dohody Dublin IV vs. Mnichov 38

Pokud bude při revizi dohody známé jako Dublin IV prosazeno schvalování prostou většinou, pak bych viděl zásadní rozdíl oproti Mnichovské dohodě z r. 1938 v následujícím :

Jestliže písemné vyhotovení dohody v Mnichově v r. 1938 přebíral náš zástupce v uctivém předklonu před dveřmi jednací místnosti, pak vyhotovení dohody Dublin IV smíme převzít v uctivém předklonu za dveřmi, tedy ještě v jednací místnosti. Zde vidím velký pokrok …. no uznejte.

V obou případech je dohoda silně proti vůli a zájmům českých občanů. Mnichov 38 nám odebral pohraniční oblasti, Dublin IV nás zbaví rozhodování, kdo vše bude na našem území pobývat. V principu nevidím rozdíl – v jednom případě ztráta suverenity na vymezeném pohraničním územím, ve druhém částečná ztráta suverenity nad celým územím. Další paralely nebudu raději rozvádět.

Pokud si někdo myslí, že Andrejko se hrdinně postaví proti, pak si dovolím tvrdit, že jen do doby, než budou na druhé misce vah dotace EU. Důvod je prostý – Andrejkovo impérium nedá bez dotací ani ránu … tedy představa, že by svým rozhodnutím potopil to, z čeho má obrovský profit a co vypiplal od mala … ha, ha. Jen připomínám – odzbrojovací směrnice prošla Andrejkovou vládou jako nůž máslem ….

Podvolení se Dublinu IV ovšem přinese pár problémků – dřív nebo později se najde nějaký xenofob, který se bude dožadovat nepříjemných vysvětlení. Např. pro důchodce - proč poté, co si disciplinovaně šetřili do prvního, druhého a x-tého důchodového pilíře mají menší důchod, než nově příchozí, kteří pro svůj příjem nehnuli ani prstem a ještě svou víru považují za lepší než je ta naše, která nás ovšem v životní úrovni dostala tam, kam ta jejich lepší nikoliv. Taky bude něco třeba udělat s potomky vlastenců, kteří položili svoje životy za to, aby Česká republika byla samostatná a svobodná. Ono totiž – tato skupina bude najednou nežádoucí, vlastenectví se nebude nosit a možná se opráší i zkušenosti komunistů s potlačováním nežádoucího. Anglické letce svého času zavírali do uranových dolů, ty ovšem jsou dnes již samy zavřené, takže se bude muset vymyslet něco jiného.

Vstupovali jsme do EU, ve které jsme očekávali mj. dodržování práva – po naší tristní zkušenosti s komunistickým právem. Nicméně, opět jsme ve spolku, kde se právo ohýbá podle potřeb vládnoucí ideologie … nevyjde referendum?? … tak se zopakuje! Nechceme v novinách ošklivé obrázky, kterak na hranicích oprávněně zastavují ilegální migranty…? … tak vyhlásíme willkommen kultur! … porušuje rozpočtová pravidla Německo nebo Francie…? …. tak je změníme přeci, ne? …. že ECB nesmí vykupovat dluhy států…? … tak to nazveme kvantitativní uvolňování! Když se chce, tak vše jde … že jo? Pokrok vidím i v tom, že ten, kdo poukazuje na nesrovnalosti propagandy a reality již není označován jako zaprodanec a ztroskotanec, ale jen jako xenofob příp. člen Putinovy úderky. V Česku zatím bez následků na fakt, že je zaměstnán, ale v takovém Německu to již tak jisté není.

Taky se sluší připomenout, že v rozhodování nemusí hrát ekonomické ukazatele prioritní roli. Pokud čtu, jak se propadneme do ekonomického středověku vystoupením z EU, tak zauvažuji, jakou roli měly ekonomické důvody např. v boji proti nacistům. Pokud by totiž měly nejvyšší prioritu, pak by asi nebyl např. atentát na zastupujícího protektora R. Heydricha, který pro nás Slovany měl určeny dvě místa – koncentrační tábory nebo Sibiř. Atentátníci položili své životy spolu se spoustou českých spoluobčanů, tedy vysloveně neekonomické chování. Ono vůbec – tenkrát např. Francie zcela jistě do svého rozhodování zapojila ekonomický kalkul a raději vyklidila pole nacistům bez větších okamžitých nákladů. S jistotou lze prohlásit, že žádná armáda neustupovala tak spořádaně, ale hlavně tak rychle, jako armáda francouzská. Že to zvýšilo budoucí náklady se raději moc neprobírá. Jinak se zachovala Anglie, stejně tak jako Rusko. Tam se rozhodovalo podle jiného klíče – okamžité náklady byly nepochybně porovnávány s budoucími. Zkrátka – to, že se má např. Andrejkovo impérium díky dotacím fajn a že se bude i v budoucnu mít fajn, je mi šumafuk, protože vím, že „dotace neumím“, v stávajícím systému je nikdy nedostanu, férově soutěžit s ním nelze. Naopak s přibývající ekonomickou mocí reálně hrozí, že Andrejko bude potřebovat více peněz z našich daní pro své dotace a pak se mu taky třeba zalíbí těch našich pár hektarů …. a vzhledem k tomu, že „umí“ nejen dotace, ale podílí se na budování systému, kde právo v případě „ušlechtilých cílů“ lze ohnout, pak je na místě obava.

Rozpad každé každé říše je nevratně odstartován v okamžiku, kdy si většina začne uvědomovat, že byl narušen koncenzus ohledně dodržování práva. Zrušení vnitřních hranic je fajn, všichni byli pro, protože se hlásalo, že budou zabezpečeny ty vnější – realitu každý vidí a situaci nenapraví ani pornoherec z Evropských hodnot masturbující přímo ve studiu OVM. Jistě by bylo zajímavé, kdyby tehdy otázka stála následovně : zrušíme nejen vnitřní hranice, ale přestaneme hlídat i vnější a pohraniční stráž využijeme na dovoz zájemců o námi (Evropany) vytvořené statky. Těch příkladů porušení dohod a práva je nepočítaně, proto nastal čas tento spolek minimálně ignorovat, lépe opustit. Chtít po Junckerovi „EU perestrojku“ je stejné jako svého času chtít po Milouši Jakešovi budování kapitalismu. V obou případech fantasmagorie. Odzbrojovací směrnice by tedy měla být první na řadě v ignorování.

Je na nás, zda svým dětem předáme naši zem jako relativně svobodnou a suverénní nebo jako nesvéprávnou kolonii potěmkinovsky nazvanou „členský stát EU“.