na mostecké průmyslovce (1979-1983) jsme měli na dějepis Františka Ježila, dokázal i moderní historii podat objektivně, bez propagandistických nesmyslů.

Dodnes na něj rád vzpomínám.

Jistě. Ale pokud tam vydržel déle než dvě přednášky, tak fakt nevěřte tomu, že onen výklad byl objektivní a bez ideologických nesmyslů.

To je jako byste tvrdil, že Ježíš Kristus vlastnil fabriku na gumáky a ještě tomu i sám věřil.

Takže vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 označil zcela objektivně a nepropagandisticky jako okupaci?

A my měli na průmyslovce v Břeclavi rovněž v letech 1979 - 1983 na dějepis profesora Hrubého, těžkého komunisty.

Potravinová soběstačnost je zbytečná až do eventuálního hladomoru. Po současných zkušenostech s vakcínami lze jen těžko počítat s tím, že by se s námi další evropské státy dělili o své, i pro ně samotné, nepostačující potraviny.

dělily

Potravinová soběstačnost neexistoval ani za komárů.

Potravinová soběstačnost se posuzuje potenciálem dané země zaopatřit vlastní lid vybraným základem potravin v době nutnosti.

Jiné, měkčí kritérium, porovnává objem potravin vyprodukovaný versus spotřebovaný, bez ohledu na druh. Tedy mnou už zmiňovaná produkce brambor versus vepřové.

Onen pokles produkce vepřového je totiž dán jeho cenou na evropském trhu. Pokud ta klesne pod naše náklady, sníží se i domácí produkce, ovšem zásobování obyvatelstva to nijak nepocítí. Tam zafunguje pružnost trhu. Pokud by ovšem došlo k nějaké krizi, přírodním pohromám, válkám, či obchodním sankcím, jsme schopni v krátké době výpadek dorovnat z vlastních latentních zdrojů. V tom je ta soběstačnost.