Paní ministryně mobilních operátorů ... na slovíčko.

Mezi prostým lidem můžete občas zaslechnout, že kdo chce – ten najde způsob a kdo nechce, ten najde výmluvu. Pokud byť jen na okamžik připustíte, že máte zastupovat onen prostý lid, měl bych pro vás inspiraci ...

Zvažoval jsem, zda připojit svůj podpis pod petici žádající Nobelovu cenu za ekonomii pro Vás za excelentní vyvrácení uhelného kamene tržního hospodářství – zákona nabídky a poptávky, ale nakonec jsem si řekl NE! Davide, chce to konstruktivní přístup. Ono ve skutečnosti rozhodující okamžik nastal, když mě přítelkyně při četbě Vašeho rozhovoru na LN požádala o kapesník, aby si mohla utřít slzu, která ji dojetím vytryskla z oka, když četla, kterak nemůžete s drahými daty nic dělat, přestože moc a moc chcete. A tak jsem si řekl – třeba mohu malou inspirací, jak se říká, přispět do mlýna, přispět na dobrou věc.

Z Vaší strany, paní ministryně, to chce pouhou maličkost – stačí jen na kratičký připustit, že volební hlasy Vám nedodali mobilní operátoři, ale občané, tudíž by snad mohlo být zřejmé, koho zájmy máte zastupovat. Pokud jste ochotna tuto, dnes nesamozřejmou, možnost připustit, pak bych si dovolil předestřít malý návrh, jak postupovat.

Je zcela zřejmé, že na průběh můžete max. dohlížet, ale na odvedení vlastní práce budete mít sestavený tým právníků. Jsem přesvědčen, že ministerstvo disponuje řadou kvalitních znalců práva a na ty nejzapeklitější případy si navíc najímáte dobře placené externí profíky. No, a protože srazit cenu mobilních služeb je tvrdý oříšek, který se nepodařilo zatím nikomu rozlousknout, je nasnadě, že je to úkol pro ty externisty. Dobré věci by možná mohlo pomoci sdělení, že dokud nevyřeší tento těžký případ, nebudou obtěžováni jinými kauzami. Jsem si jist, že vidina delší ztráty externích příjmů vybičuje tyto machry ke kvalitnímu výkonu. Tým bychom tedy mohli mít ... co říkáte?

Tak, ... jako zahřívací kolo bychom mohli požadovat vysvětlení podstaty existence dvojích cen – veřejných a neveřejných. Možná by stálo za to, aby se právníci při obědě v restauracích optali majitelů, jak dopadla jejich snaha mít dvoje ceny za stravovací služby – jedny pro našince a druhé pro bohaté cizince. Jsem si jist, že se dozví, že mají písemně (od ČOI nebo jiného úřadu) nepřípustnost existence dvojích cen. Stravování je prý veřejná služba a to holt obnáší 1 veřejný ceník. Těm chudákům nepomohla ani argumentace, že pro obsluhu cizince musí nasadit číšníka znalého cizího jazyka, tedy musí zajistit dražší a kvalitnější službu zákazníkovi. No, jak píšu, nepomohlo to a závěr je jasný – jedna veřejná služba, jeden veřejný ceník. Tečka, basta fidli, utřeli s dvojími cenami nos.

Nyní by mohlo na řadu přijít, co vlastně mobilní operátoři nabízejí za službu. Oni sice tvrdí, že každému zákazníkovi nabízejí jiný produkt, ale nevěřte jim. Jsem IT odborník, přímo síťař, takže vím, že pouze zprostředkovávají přenos v podstatě elektrických impulsů z jednoho telefonu do druhého, příp. mezi telefonem a počítačem/serverem. Fyzika je zatím bohužel jenom jedna, takže i princip té služby je jenom jeden. No, a protože nejste odbornice na telekomunikační přenosy, použiji pro svá tvrzení následující příklad ze života – dva přátelé popíjejí pivko v pražské pivnici a jejich manželky mezitím shopují :-). Podstatné na příkladu je, že jeden má mobil s tarifem třeba od ministerstva, s cenou 99,- Kč za neomezené volání a SMS a 10GB dat, druhý má mobil s klasickým veřejným tarifem cca 1.077,- Kč za neomezené volání a SMS a 10GB dat. Tedy stejné tarify. A oba napřed napíší svým polovičkám SMS a po chvíli jim zavolají, aby jim řekli, jak moc na ně u pivka myslí a na netu si v mobilu najdou autobusové spojení dodom, bo chlastali a to řídit nemožou. Jak vidíte – dva volající metr od sebe a dvě přijímající taktéž na délku paže od sebe. Domnívám se, že i absolventovi inkluzivní školy musí být jasné, že pro zprostředkování hovoru, SMS a internetu byly použity stejné přijímací i vysílací stanice, tedy operátoři poskytli naprosto stejnou službu. Není to tedy tak, že ten neveřejný levný tarif obnášel poslíčka, který data zachytil a osobně doručil do druhého telefonu. Stejná rádiová základna pro příjem, stejná pro vysílání, stejné frekvence, stejná modulace., stejná fyzika.

Poté, co se s tímto překvapivým faktem Vaši experti srovnají, přichází na řadu objasnění definice lichvy, příp. útisku, vydírání a diskriminace menšiny. Tento krok se Vám může zatím jevit jako nepochopitelný, ale dočkejte času ... Ten Váš tým můžete nasměrovat k nálezu Ústavního soudu I.ÚS 3308/16, kde se dozví, jak je Ústavním soudem definována lichva. Ve zkratce – lichva to je tehdy, když jsou v hrubém nepoměru vzájemná plnění. Je to taková univerzální definice – něco jako „množství větší než malé“, protože pro různé případy může být vzájemné plnění různé. V případě např. úvěru, jej může banka poskytovat řekněme za 5% p.a. - a nebude to zřejmě lichva. Ovšem druhá banka, která by jej poskytovala za úrok řekněme 1100% p.a. by už asi mohla být za trestný čin lichvy popotahována. A převedeno na náš případ – máme zde službu neomezeného volání a SMS s 10GB dat za 99,- Kč a tu samou službu neomezeného volání, SMS a 10GB dat za 1.077,- Kč. Evidentně tady něco nesedí, že?

To už jsme ale ve finále – tady budete potřebovat znalce na výpočet procent - kdysi stačil absolvent ZDŠ, v naší inkluzivní době si už tak jistý nejsem. Další odbornosti opravdu nebude třeba. Ta otázka totiž není tak, proč existují pro vybrané subjekty nízké ceny, ale proč existují lichvářské ceny pro jednotlivce. Věc se má totiž tak, že ty neveřejné tarify (tady 99,- Kč ) musí být ziskové, přesněji nesmí být podnákladové. Jsem si jist, že pro příklad kontroly FÚ nebo při stížnosti na nějakou veřejnou soutěž na poskytnutí telekomunikačních služeb, musí operátor doložit, že nevyhrál s dumpingovou cenou. No a pokud se dotážete na FÚ, tak by odpověď mohla být, že min. marži, kterou by uznali, by mohla být kolem 5% (uvádím orientačně pro výpočet.). A jsme v cíli – jestliže neomezený tarif a SMS s 10GB dat za 99,- Kč obsahuje 5% marže, pak 95% jsou nezbytné náklady. V tomto případě 94,27,- Kč náklady a 4,73,- Kč marže. Tedy – operátor počítá při neomezeném tarifu a SMS a 10GB dat s náklady 94,27,- Kč. A pokud stejnou službu nabízí za 1.077,- Kč, pak si příráží marži 982,05 Kč, tedy si přiráží 1145% slovy jedentisíc-jednosto-čtyřicet-pět %.

Výpočet nekomplikuji DPH, protože běžný občan není plátcem DPH. Zrovna tak nepoukazuji na to, že organizace s neveřejnými nízkými tarify mají různé VIP výhody – tedy operátor má menší marži, přičemž se jim více věnuje. Má tedy absurdně větší náklady při nižší marži. Navíc je asi zřejmé, že pracovník ministerstva použije mobil častěji než důchodce s drahým veřejným tarifem z Horní Dolní, tedy s nižším tarifem bude mít ve skutečnosti operátor vyšší náklady.  Pozn. - tohle není až tak zcela pravda, protože si můžeme datový přenos představit jako potok,po kterém pouštíme lodičky. Pokud lodičku (data) nepustíme, pak voda odtekla "naprázdno", vrátit ji nelze.. Uvedený příklad tarifu za 99,- Kč není jediný,ve veřejné databázi uzavřených smluv je možno podobné tarify nalézt pro další subjekty. A co se týče rozhodování ČTÚ a případného soudce - napřed bych si vyjasnil možnou podjatost. Má-li nízký neveřejný tarif ten, kdo má rozhodovat, může být podjatý, protože je v podstatě uplácen nízkou, veřejnosti nedostupnou cenou.

Srovnám-li tedy postavení občana a organizace s tarify za 99,- Kč pro své zaměstnance, stává se onen občan evidentně obětí lichváře, který využívá jeho tísně, kdy si nemohl najít jiného operátora, protože je zde (díky ČTÚ) oligopol tří subjektů a koneckonců je diskriminován, protože jako jedinec (menšina) je očividně znevýhodňován oproti tisícihlavé organizaci. A podotýkám, že ochrana menši je u nás zakotvena v LZPaS, tedy v našem Ústavním pořádku.

Takže paní ministryně – přestaňte lhát a vymlouvat se a začněte konat!